Prvního března byl odehrán poslední domácí zápas základní části extraligy. Hala byla plná fanoušků a divák byl opět u toho. Ve druhé části soutěže se Ostravě nedaří zápasy vyhrávat a i tento s Příbramí bohužel skončil prohrou. Domácí nastoupili díky zranění a nemoci v pozměněné sestavě. Lubomír Mazoch se ukázal na postu libera. Z libera se na smeč přesunul Jakub Motyčka. První set byl velmi napínavý a rozhodl se až v koncovce, kdy Příbram zvítězila 26:24. I druhý set patřil Příbrami. Radost a naději na zvrat v zápase přinesl set třetí, kdy Ostrava zvítězila 25:23, čtvrtý set bohužel opět vyhrála Příbram.
Zápas to byl z obou stran bojovný a vyrovnaný, pro diváka napínavý. Soupeři nás zasypali drtivými podáními, ale naši hráči za nimi nezaostávali, což byl oproti jiným zápasům velký posun. Naši v tomto zápase skutečně bojovali, žádný míč v poli pro ně nebyl ztracený. To divák velmi ocenil, protože ne ve všech zápasech tomu tak bylo.
Divák však nemůže přehlédnout, že oproti úvodu sezóny se ze hry Ostravy vytratila radost, zdravé sebevědomí, energie, odvaha i týmová soudržnost. Volejbal je kolektivní hra. Hráči dobrovolně do týmu vstoupili a tím dali najevo, že jsou připraveni svou individualitu předat ve prospěch týmu, což však někdy z hlediště není vidět. Nicméně, jedná se o mladý a nadějný tým. Nic není ztraceno. Ukázal to i tento – i když prohraný – zápas s Příbramí. Divák oceňuje, že může napsat, že tato prohra byla prohrou důstojnou. Stále bude fandit, protože věří, že se ostravští hráči znovu dostanou do stejné pohody, jaká z nich vyzařovala na začátku soutěže. Předvedou stejně dobré výkony, jako ve třetím setu s Příbramí.
